Mimořádné moratorium a další ochrana dlužníků v době epidemie koronaviru

Dne 24. dubna 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen "zákon"). Ten reaguje na aktuální situaci způsobenou koronavirovou pandemií v oblasti justice, zejména v soudních, insolvenčních a exekučních řízeních. Zákon rovněž přináší podstatné změny v oblasti práva insolvenčního, a dokonce speciální institut insolvenčního práva - mimořádné moratorium jako nástroj ochrany podnikatelů před úpadkem způsobeným dočasným výpadkem příjmů v souvislosti s pandemií a mimořádnými opatřeními vlády. Některé tyto změny si klade za cíl přiblížit tento článek.

Zmeškání lhůty a jeho prominutí

Zákon zavádí speciální úpravu prominutí zmeškání lhůty v občanském soudním řízení, správním soudnictví, v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení, insolvenčním řízení, trestním řízení a dalších zvláštních řízeních. Nově tak soud promine zmeškání lhůty k provedení úkonu v řízení, a to i v případech, kdy jinak prominutí zmeškání lhůty zákon vylučuje, za podmínky, že ke zmeškání lhůty došlo z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádných opatřeních Vlády, Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Zákon nicméně stanovuje poměrně krátké lhůty pro podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty:

• patnáctidenní v občanském soudním řízení, v řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, v řízení podle zákona o Ústavním soudu a v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech;
• dvoutýdenní ve správním soudnictví;
• sedmidenní v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení a insolvenčním řízení a
• třídenní v řízení trestním;

od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, které znemožňovalo nebo značně ztěžovalo provedení konkrétního úkonu. Spolu s návrhem na prominutí zmeškání lhůty je třeba učinit i zmeškaný úkon. Lhůta však neběží po dobu trvání nouzového stavu.

Změny v insolvenčním řízení

Zásadní změny pak zákon zavádí do insolvenčního řízení, jejichž účelem je zejména to, aby se do insolvence nedostávali podnikatelé, již se dostanou do stavu přechodného úpadku v souvislosti s pandemií a mimořádnými opatřeními vlády, a kteří po návratu situace k normálnímu běhu věcí budou schopni dále běžně fungovat a případnému úpadku se vyhnout. Nově zaváděné úlevy se však zpravidla nevztahují na subjekty, které se do úpadku dostaly již před rozšířením pandemie a vyhlášením nouzového stavu.

Povinnost dlužníka podat insolvenční návrh pozastavena

První zásadní úlevou pro podnikatele a právnické osoby je pozastavení povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh, pokud se takový subjekt ocitne v úpadku. S touto povinností totiž v případě jejího nesplnění stanovuje insolvenční zákon přísné sankce. Uvedená povinnost je zákonem pozastavena na dobu 6 měsíců od skončení mimořádného opatření, nejpozději však do konce roku 2020. V této době by se mělo dostatečně ukázat, zda byl úpadek dlužníka skutečně jen přechodný, nebo zda bude třeba insolvenční návrh skutečně podat.

Nemožnost podat věřitelský insolvenční návrh

Dalším podstatným zásahem zákona do insolvenčního řízení je suspendování možnosti věřitele svým insolvenčním návrhem zahájit insolvenční řízení, a to do 31. srpna 2020. Do této doby se k věřitelskému insolvenčnímu návrhu nebude přihlížet (tedy soud na něj bude pohlížet, jako by vůbec nebyl podán.) Věřiteli však zůstává možnost domáhat se svých pohledávek individuální cestou - započtením, žalobou nebo i exekučně. Důvody pro přijetí tohoto opatření jsou v zásadě shodné jako u opatření předchozího.

Mimořádné moratorium

Zásadní novinkou pak je v duchu hesla mimořádná doba si žádá mimořádné prostředky nově zaváděný institut mimořádného moratoria. Ten umožňuje podnikateli, který nebyl ke dni 12. března 2020 v úpadku, do 31. srpna 2020 navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení mimořádného moratoria. Mimořádné moratorium poskytne podnikateli významnou ochranu v době krize a mělo by mu umožnit překonat dočasný výpadek příjmů a tím i volné likvidity, kterou by za normální situace měl k dispozici a mohl by z ní hradit své závazky.

Soud může vyhlásit mimořádné moratorium pouze na návrh dlužníka - podnikatele, přičemž na tento návrh jsou kladeny výrazně nižší formální nároky než na návrh na vyhlášení moratoria standardního. Navrhovatel tak nemusí k návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria přikládat seznamy majetku, pohledávek, věřitelů a zaměstnanců. Další úlevou pro navrhovatele je pak zproštění povinnosti zajistit si souhlas nadpoloviční většiny věřitelů (počítané podle výše pohledávek) s vyhlášením moratoria. K tomu, aby soud mimořádné moratorium vyhlásil tak postačí, aby návrh obsahoval zejména počet dlužníkových zaměstnanců, výši dlužníkova obratu za poslední účetní období a čestné prohlášení, že mimořádné moratorium navrhuje v důsledku mimořádných opatření, že ke dni 12. března 2020 nebyl v úpadku a že od 12. ledna 2020 nevyplatil členům, společníkům, akcionářům nebo osobám s nimi spojenými mimořádné podíly na zisku, nerozděloval mezi ně vlastní zdroje, nebo jim neposkytl jiné mimořádné plnění.

Soud vyhlásí mimořádné moratorium na základě splnění těchto formálních kritérií. S vyhlášením mimořádného moratoria nastávají jeho ochranné účinky. Těmi jsou především to, že právo na uspokojení ze zajištění na dlužníkově majetku lze uplatňovat pouze postupem podle insolvenčního zákona a nelze provést exekuci či výkon rozhodnutí, které by postihovaly majetek dlužníka.

Po dobu trvání mimořádného moratoria je dlužník povinen zdržet se takového nakládání se svým majetkem, které by podstatně měnilo jeho skladbu, využití, nebo určení, nebo by jej nezanedbatelně zmenšovalo. Dlužník musí v době trvání mimořádného moratoria při nakládání se svým majetkem postupovat obzvlášť opatrně a prvořadě dbát zájmů svých věřitelů. Na ochranu věřitelů může soud při mimořádném moratoriu ustanovit předběžného insolvenčního správce, který bude dlužníkovo jednání kontrolovat.

Návrh na vyhlášení mimořádného moratoria je možné podat pouze na formuláři Ministerstva spravedlnosti. Rozhodně však doporučujeme tento krok vždy předem projednat s advokátem.

Autor: Mgr. Vojtěch E. Kilian

Máte-li zájem o pomoc s návrhem na vyhlášení mimořádného moratoria, neváhejte nás kontaktovat.